Český kapr - symbol Vánoc

Stát se symbolem Vánoc je určitě krásné, ale na druhou stranu to takový symbol nemá lehké a většinou na tuto čest doplácí svým životem. Jistě jste už všichni poznali, že řeč je o našem kaprovi. To už jsme na samotném konci jeho životní cesty, ale teď se vraťme na samotný začátek a řekněme si pár informací o této zajímavé rybě.

     Kapr obecný je předmětem chovu již přes 2 000 let. Původní domovinou je oblast Černého, Kaspického a Aralského moře. Do Evropy se o rozšíření kapra zasloužili především Římané, kteří tuto rybu převáželi na lodích z Malé Asie do Říma po Středozemním moři přes ostrov Kypr. Na přechovávání ryb stavěli malé rybníčky (piscinae). Po nich následovaly kláštery, kde ryba byla považována za postní jídlo. A tak začala postupná cesta divokého říčního kapra (tzv. sazana) k dnešnímu domestikovanému kaprovi.

     První zmínky o chovu kapra v českých zemích pocházejí z 11. století. Svědectví o tom přináší Kosmova kronika, která se v dodatku o založení Sázavského kláštera zmiňuje o rybníku a slupu k lovu ryb darovaných klášteru kolem roku 1034 knížetem Břetislavem I.

     Kapr se v procesu domestikace postupně morfologicky výrazně změnil. Původní divoký říční kapr má nízké tělo, výška těla je v délce těla obsažena zhruba 4,5x. Divoký říční kapr má tělo celé pokryté šupinami a linie hlavy přechází plynule v hřbet. Rybniční domestikovaný kapr má poměrně malou hlavu, vysoké tělo, výška těla je obsažena v jeho délce 2,5 – 3x, linie hlavy přechází ve výrazně klenutý hřbet